Včelařská konference

"Uváděná vydatnost ovocných stromů,co si pamatuji, podle druhu a odrůdy je cca 100 - 400 kg sladiny na hektar monokultury. Snůška ale závisí hodně na konkrétním počasí, které je v té době hodně nestálé"
Jiná věc je, pokud se má jednat o podněcování rozvoje, potom stačí odhaduji tak na každých 5 včelstev na stanovišti mít 1 - 2 velké kvetoucí stromy, polokmeny až vysokokmeny. Vzhledem k tomu, že mezi dobou kvetení prvních raně kvetoucích ovocných stromů a dobou kvetení posledních pozdě kvetoucích ovocných stromů je až měsíc a půl a třeba u jabloní se rozlišují odrůdy s raným, středním a pozděkvetoucím kvetením, které se při kvetení v podstatě nesetkají, je třeba jít s dobou květu až do odrůd, pokud má být kvetení souvislé bez přestávky. Potom ale, jestli se jedná o podněcování, existují vedle ovocných stromů i jiné a lepší zdroje nektaru a pylu v té době.
Ovocné stromy přinášejí ale další problém a sice nežádoucí pozornost. Výsadby ovocných stromů vhodných pro sběr a spotřebu, klidně i na ten kvas totiž budou lákat různé sběrače a s nimi se mohou svést klidně i zloději, ovoce i včelstev. Pokud to budou za desítku let nějaké kvalitní vysokokmeny, tak i třeba zloději dřeva, kvalitní "ovocné" dřevo je drahé a občas žádané. Nám takhle na našem pozemku probrali švestky s rovným silným kmenem, co rostly zarostlé v lese z dob, kdy byly sady u nás na polích běžné.... Kromě toho větší výsadba ovocných stromů někde ve volné lesní oblasti, má li se využít úroda v hodnotách stovky kilo až tuny ovoce z hektaru, předpokládá dobrou přístupovou cestu, lepší než vyžaduje včelaření a o to více zvyšuje rizika návštěvy zlodějů.
Kromě toho při větším rozsahu ovocné výsadby v lese mohou být legislativní problémy, existují nějaké kategorie pozemků a možná by příslušný odbor na místním úřadě vyžadoval od majitele vyřídit překlasifikaci toho pozemku třeba z lesního na sad. Nevím to ale přesně....
Já bych se tedy s výsadbou běžných ovocných stromů v lesní oblasti mírnil.
Jako bezproblémové vidím výsadby divokých lesních "ovocných " stromů. Keřů trnky, ale té skutečné trnky divoce rostoucí v lesích, ne trnky švestky, jak říkají švestkám na valašsku.
Potom výsadby třešní ptáčnic coby našeho původního druhu. A potom polodivoké různé myrobalány či mirabelky, lidově se jim většinou říká kulovačky ( malé kulaté různobarevé, málo či hodně sladké plody), pokud je někde nablízku kolem nějaké starší místní asfaltky neudržovaná alej, bude jich tam plno. Co se týká jabloní a snad i hrušek, tak jedině původní divoké a polodivoké jabloně, tedy ty s velmi malými plody a obtížně upotřebitelné. Pokud se ještě někde v lese nebo na mezi najdou. A přežily okousávání kůry lesní zvěří ( to je další problém sadů v lese...)
Nyní časně na jaře by ještě šlo vykopat nějaké malé rostlinky trnky v lese či myrobalánu u cesty a přesadit tam, kde je třeba. U třešně ptáčnice je možná vhodnější posbírat pecky pod stromy, vylouskat je a na místa zbavená rostliného porostu zasadit, stromy z toho jsou kvalitnější než z přesazovaných stromků vykopaných někde v lese.

Bude to ve vnitřní zoně oploceného pozemku, mezi borovičím. Nikdo o tom tam neví, cesta přístupová je slušná. Jinak ostrahu i mých včelstev zajišťují dobrovolně myslivci, za nějakou tu sklinku medu ročně, Jinak náboje vulkány jsou vskutku velmi ničivé. Jedna rána do prdele a nenechavec se dlouho neposadí, dokud mu tu prdel nesešijou dohromady. Viděl jsem, co to udělalo s betonovými kvádry. Myslivci tvrdí, že s tím chodí na škodnou a na veverky. Akorát nevím, co by zbylo z té veverky. Možná prachová stopa. P.S